Vladimirská Bohorodička - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Vladimirská Bohorodička
 ...
Vladimirská Bohorodička
Autorneznámý konstantinopolský ikonopisec
Rok vznikupřed rokem 1131
Technikatempera na dřevě
Rozměry104 × 69 cm
UmístěníKostel svatého Mikuláše v Tolmačích / Treťjakovská galerie, Moskva

Vladimirská Bohorodička (také Vladimirská Matka Boží, Vladimirská Madona a podobně, rusky Владимирская икона Божией Матери, řecky Θεοτόκος του Βλαντίμιρ) je byzantská ikona z 12. století zobrazující Madonu s dítětem darovaná Byzantinci na Kyjevskou Rus, která se později stala jedním ze symbolů Ruska. Jde o raný příklad ikonografického typu Eleusa (Něžná Bohorodička) a o jedno z kulturně nejvýznamnějších a nejslavnějších uměleckých děl ruské historie. Pravoslavní Rusové ji považují za své národní paládium a připisují jí několik zázraků historického významu. Ikona byla ve třináctém století vážně poškozena a celkově nejméně pětkrát restaurována.

Ikonu namaloval („napsal“) neznámý umělec pravděpodobně v Konstantinopoli před rokem 1131. Byla poslána do Kyjeva jako dar, a poté umístěna do katedrály Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vladimiru. Legenda říká, že Vladimir neopustila až do roku 1395, kdy byla přivezena do Moskvy, aby chránila město před invazí Timura Tamerlána. Nejpozději v 16. století se nacházela v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Moskvě (Uspenském chrámu), kde zůstala až do ruské revoluce roku 1917, po níž byla přemístěna do Treťjakovské galerie. V 90. letech 20. století bylo vlastnictví ikony předmětem sporu mezi galerií a Moskevským patriarchátem, který skončil přenesením ikony do kostela sv. Mikuláše v Tolmačích. Ten se stal chrámem s dvojím určením pravoslavné palácové kaple a zároveň součásti muzea. Ikona tam visí dodnes a je přístupná pouze podzemní chodbou vedoucí z galerie do kostela, ve kterém se pravidelně konají liturgie a zároveň slouží jako výstavní prostor.

Dějiny

Ikona ze 16. století zobrazuje metropolitu Cypriana a Vasilije I., jak vítají ikonu Bohorodičky v Moskvě

Vytvoření ikony se datuje do počátku 12. století a na Rus se dostala kolem roku 1131. To je v souladu s popisem uvedeným v ruských letopisech.[1][2][3][4] Podobně jako u jiných byzantských uměleckých děl vysoké kvality se předpokládá, že byla namalována v Konstantinopoli.[4][5][6] Původní jsou pouze obličeje postav na obraze, zatímco oblečení bylo přemalováno v důsledku poškození vzniklého následkem umístění kovového okladu (rizy)[1][4] a požáru v roce 1195.[4][3]

Asi v roce 1131 poslal řecký patriarcha Konstantinopole ikonu jako dar kyjevskému velkovévodovi, snad Juriji Dolgorukému[7][8] nebo ještě jeho předchůdci Mstislavu I. Sona Hoisingtonová to částečně vykládá úsilím Byzantinců o konverzi a christianizaci tehdejších slovanských národů.[9] Ikona nejdříve byla ve Vyšhorodském klášteře, dokud ji Jurijův syn Andrej Bogoljubskij v roce 1155 nepřemístil do Vladimiru.[7]

Podle legendy se koně vezoucí ikonu zastavili poblíž Vladimira a odmítli pokračovat dál. To bylo vyloženo jako znamení, že Theotokos (Bohorodička) chce, aby ikona zůstala tam. Místo bylo pojmenováno Bogoljubovo, „to, které miluje Bůh“. Andrej ikonu umístil do své rezidence v Bogoljubovu a nedaleko začal budovat katedrálu Zesnutí přesvaté Bohorodice, aby legitimizoval své tvrzení, že Vladimir nahradil Kyjev jako hlavní město Rusi.[10] Brzy po vysvěcení katedrály v roce 1160 byla ikona přemístěna tam.[11]

Kníže Andrej odváží ikonu z kláštera ve Vyšhorodu. Miniatura z Ilustrované kroniky Ivana Hrozného

Po vysvěcení katedrály, po které brzy následovaly další kostely zasvěcené Panně Marii, neexistuje žádný záznam o tom, že by ikona opustila Vladimir až do roku 1395. Její přítomnost však nezabránila vyplenění a vypálení města Mongoly v roce 1238, kdy byla ikona poškozena požárem. Brzy po události byla restaurována, a znovu v letech 1431 a 1512.[12][13][8]

Obraz byl přenesen z Vladimiru do Moskvy v roce 1395, během Tamerlánovy invaze. Místo, kde se Moskvané setkali s delegací z Vladimíra, prý připomíná Sretenský klášter (sretenije znamená setkání, srv. české střetnutí). Žádné archeologické důkazy však toto tvrzení nepodporují a velká část kostela z 15. až 16. století byla zničena přestavbou.[14] Moskevský velkokníže Vasilij I. strávil noc pláčem nad ikonou a Tamerlánova vojska téhož dne ustoupila. Moskvané pak odmítli ikonu Vladimiru vrátit a umístili ji do Uspenské katedrály v moskevském Kremlu.[15]

David Miller uvažuje, že ikona mohla ve skutečnosti až do 20. let 16. století ještě pobývat ve Vladimiru s občasnými exkurzemi do Moskvy. Připisování záchrany Moskvy v roce 1395 této ikoně se ve zdrojích neobjevuje až do konce 15. století a plná verze příběhu až do záznamů z roku 1512 a poté ze 60. let 16. století.[16] Od 16. století se Vladimirskaja začala objevovat jako důležitý symbol v řadě zpolitizovaných legend, které spojovaly Moskvu s předmongolskou Rusí a vyzdvihovaly ji jako centrum křesťanství po Římu a Byzanci — zpočátku na podporu imperiálních nároků Ivana IV., a později dynastií Rurikovců a Romanovců.[17] Například vznikla legenda, že ikonu namaloval Lukáš Evangelista a modelem mu seděla sama Panna Maria; první písemná zpráva o tomto příběhu pochází z roku 1512.[18] Přímluvě Bohorodičky z ikony byla připsána také záchrana Moskvy před tatarskými hordami v letech 1451 a 1480.[11]

Za bolševiků se ikona dostala do majetku Treťjakovské galerie.[19] Jako umělecké dílo[19] tam byla poprvé vystavena v roce 1930 a byla tam uložena nejméně dalších 11 let.[20] Legendy se nepřestaly rodit ani tehdy; během bitvy před Moskvou prý nechal Stalin podle představitele Moskvy Viktora Volochova kroužit letadlo s ikonou nad městem, na které začali neúspěšně útočit Němci.[10][21] A v krizovém roce 1993, kdy se rozpadl Sovětský svaz, byla ikona přenesena do chrámu Zjevení Páně, aby pomohla zachovat mír. Byla přitom poškozena, ale brzy restaurována a umístěna do kostela sv. Mikuláše v Tolmačích.[22][23]

Umístění

Vladimirská Bohorodička je vystavena v kostele svatého Mikuláše v Tolmačích.[24][25] Následkem dohody mezi Treťjakovskou galerií a Moskevským patriarchátem kostel funguje jako ruská pravoslavná kaple a zároveň jako muzeum.[13] Dříve mezi oběma institucemi probíhal spor o vlastnictví.[26][27]

7. září 1996 byla Vladimirská Bohorodička v kostele instalována a následujícího dne patriarcha Alexij II. budovu vysvětil. V roce 1997 Treťjakovská galerie dokončila úplnou rekonstrukci kostela.[13] Ten dostal bezpečnostní zařízení umožňující uložení a vystavení uměleckých děl a navíc byla vybudována podzemní chodba, která ho spojuje s Treťjakovskou galerií.[28] Aby v kostele mohla být slavná ikona umístěna, byla pro ni zajištěna vitrína z neprůstřelného skla s řízenou teplotou.[13] Podle arcikněze Nikolaje Sokolova, rektora kostela, by vitrína odolala střelbě ze samopalu Kalašnikov a mnoha dalším potenciálním nebezpečím.[29]

Vzhledem ke dvojímu určení budovy jako kostela i muzea se návštěvníci mohou před ikonou modlit a pravidelně se ve vybrané dny konají božské liturgie. Do kostela se však dá projít pouze podzemní chodbou přes Treťjakovskou galerii.[13][29]

Popis

Vladimirská Bohorodička včetně dodatečně přidaných okrajů

Ikona je namalována temperou na dřevěné desce o velikosti 106 × 69 cm s původní střední částí o rozměrech 78 × 55 cm; zbytek je pozdější rozšíření možná pro umístění většího okladu. Ikona zobrazuje dítě Ježíše v náručí své matky Marie. Jejich tváře se dotýkají a dítě hledí na matku a natahuje se k ní. Marie ho drží jednou rukou a vážně pozoruje diváka. Obličeje a ruce jsou malovány světle olivově zeleným sankirem, směsí okrového pigmentu a sazí, a průhlednými vrstvami jasnějšího okru; obličej dítěte je vykreslen ve světlejším odstínu než obličej matky, snad proto, aby vyjadřoval rozdíl jejich věku. Oblečení dítěte je malováno tmavě okrovou a zlatou barvou. Původní obraz nesl nápis ΜΡ ΘΥ (řecká zkratka pro „Matku Boží“), z něhož se zachovaly pouze části.[30][8]

Oklad ikony z roku 1657

Za devět století své existence byla ikona nejméně pětkrát restaurována a přemalována kvůli poškození a degradaci. O přemalbě z 15. století se předpokládá, že ji vedl Andrej Rublev. Originální malbou z 12. století jsou především tváře Marie a Ježíše a zlaté pozadí nad Mariinou hlavou. V minulosti byla ikona pokryta několika důmyslně navrženými oklady (obloženími), které poškodily rám. Rub ikony, který je mnohem méně známý, obsahuje vyobrazení Hetoimasie („připraveného trůnu“) a nástroje Kristova umučení, které byly namalovány kolem 14. století (předtím byla na rubu malba blíže neurčeného světce).[31][30][32]

Rubová strana ikony s nástroji umučení Páně

Ikonograficky se Vladimirská Bohorodička řadí k typu Eleusa neboli Něžná Bohorodička (rusky Umilenije): něžná kvůli láskyplnému vztahu mezi matkou a dítětem, které vyjadřuje.[33] Symboliku ikony a náboženské cítění, které inspiruje, komentovali již mnozí věřící myslitelé. Nizozemský teolog a psycholog Henri Nouwen při kontemplaci nad ikonu poznamenal, že oči Panny Marie se nedívají ani na dítě, ani na diváka, ale zdá se, že „zároveň hledí dovnitř i ven“; že její volná ruka ukazuje směrem k děťátku, aby „otevřela prostor, v němž se můžeme beze strachu přiblížit k Ježíši“; a že dítě je zobrazeno jako „moudrý muž oblečený v šatech pro dospělé“.[34] Literární vědec S. S. Averincev interpretoval směs mateřské něhy a drásavého smutku v Mariině výrazu jako projev emocí vyvolaných událostmi Betléma a Kalvárie.[33] Ježíšovy bosé nohy se vysvětlují jako symbol jeho fyzického člověčenství; jeho zlaté šaty znamenají království nebeské; a tři hvězdy na Mariiných šatech (jedna je zakryta dítětem) „její panenství před, během a po narození jejího syna.“[35]

Umělecká kvalita ikony je vysoce ceněna. Historik umění David Talbot Rice řekl, že „ ... je uznávána všemi, kdo ji viděli, jako jeden z nejvýznačnějších náboženských obrazů světa.“[6] Historik umění George Heard Hamilton chválí její „řemeslnou zručnost a koncepci“ a poukazuje na to, jak ikona při znázornění tváří jemně přechází od běžného použití obrysových čar k rafinované povrchové struktuře. Ikona je podle něj namalována stylem typickým pro byzantské umění té doby vykazujícím rysy, jako jsou drobná ústa, propracované oči a prodloužený Mariin nos, avšak působí velmi životně tím, že se vyhýbá použití obrysových čar, které se v pozdějším byzantském umění staly běžnými, a že divákovi nabízí složitou souhru pohledů matky a dítěte. Rysy dítěte připomínají klasické sochařství, i když umělec vykresluje výraz bližší skutečnému kojenci.[8] Expresivní a humanistický charakter ikony ji odlišuje od předchozího byzantského umění a je vynikajícím příkladem uměleckého vývoje během komnenovské dynastie.[3][5][6]

Význam

Vladimirská ikona je obecně považována za jeden z nejvýznamnějších symbolů Ruska.[22][36][27] Akademik David Miller to připisuje jejímu úzkému spojení s ruským národním vědomím po celou dobu jeho existence.[37] Její přesun z Kyjeva do Vladimiru využil Andrej Bogoljubskij k legitimizaci Vladimiru jako nového centra vlády na Rusi.[8]

Její těsné spojení s důležitými událostmi ruské historie dalo Vladimirské Bohorodičce roli ruského národní paládia.[8][10] Poslední z těchto událostí byla ruská ústavní krize v roce 1993, kdy byla ikona na žádost patriarchy Alexije II. a starosty Moskvy Jurije Lužkova přinesena do chrámu Zjevení Páně ve snaze přinést zemi mír.[21]

Úctu k vladimirské ikoně pravděpodobně podporuje i skutečnost, že Bohorodička je považována za svatou ochránkyni Ruska.[10] Proto byla tato ikona používána při korunovacích carů, volbách patriarchů a dalších významných ceremoniích.[10][19][38] Ikona má každoročně tři svátky na oslavu konkrétních událostí, se kterými je spojena:[11]

  • 21. květen starého kalendáře (3. června) – záchrana Moskvy před vojsky krymského chána Mehmeta I. Gireje roku 1521.
  • 23. červen starého kalendáře (6. července) – osvobození Moskvy od tatarských vojsk chána Velké hordy Achmata – slavné stání na řece Ugře roku 1480.
  • 26. srpen starého kalendáře (8. září) – uvítání Vladimirské Bohorodičky v Moskvě roku 1395 a záchrana před Tamerlánem.[39]

Vladimirská ikona byla celá staletí často kopírována a mnohé její kopie mají značný umělecký a náboženský význam.[40] Podle Suzanne Massieové se stala vzorem mnoha současných ruských vyobrazení Panny Marie.[41]

V rámci příprav na letní olympijské hry v roce 1980 byla postavena kaple pro sportovce, kde se mohli modlit před soutěží, a byla zde i kopie této ikony.[21]

Odkazy

Vladimirská Bohorodička vystavená v kostele

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Virgin of Vladimir na anglické Wikipedii.

  1. a b Weitzmann 1982, s. 17.
  2. Tretyakov Guide 2000, s. 280.
  3. a b c Runciman 1975, s. 154.
  4. a b c d Miller 1968, s. 658.
  5. a b Funk & Wagnalls 2018, databáze.
  6. a b c Rice 1946, s. 89.
  7. a b Miller 1968, s. 660–661.
  8. a b c d e f Hamilton 1983, s. 107–108.
  9. Hoisington 2019, databáze.
  10. a b c d e Phillips 2011, databáze.
  11. a b c Alekseyenko 2008, online.
  12. Miller 1968, s. 658–659.
  13. a b c d e Lebedeva 2006, online.
  14. Beliaev 1997, s. 38.
  15. Evans 2004, s. 165.
  16. Miller 1968, s. 659–660.
  17. Miller 1968, s. 669–670.
  18. Miller 1968, s. 663.
  19. a b c Averintsev 1994, s. 613.
  20. Bakatkina 2017, s. 44–45.
  21. a b c Bakatkina 2017, s. 45.
  22. a b Russian Life 1999, s. 8.
  23. The Economist 1993, s. 109–110.
  24. Tretyakov Guide 2000, s. 278–280.
  25. Pravda 2019, online.
  26. The Economist 1993, databáze.
  27. a b Jackson 1995, s. 344.
  28. Insight Guides 2016, s. 99–100.
  29. a b Strelchik 2012, online.
  30. a b Bakatkina 2017, s. 8–25.
  31. TVkultura 2014, online.
  32. Elkins 1993, databáze.
  33. a b Averintsev 1994, s. 612–615.
  34. Nouwen 1985, s. 387–389.
  35. Forest 2008, s. 78–80.
  36. Nouwen 1985, s. 387.
  37. Miller 1968, s. 668–670.
  38. Miller 1968, s. 657.
  39. OCA 2016, online.
  40. Evans 2004, s. 164–165.
  41. Massie 1980, s. 45.

Literatura

  • ALEKSEYENKO, Anton. Vladimir Icon of the Mother of God. Orthodoxy and the World. 2008-09-09. Dostupné online . (anglicky) 
  • AVERINTSEV, Sergej S. The Image of the Virgin Mary in Russian Piety. Gregorianum. Gregorian Biblical Press, 1994, s. 611–622. ISSN 0017-4114. JSTOR 23579744. (anglicky) 
  • BAKATKINA, Maria. LibraETD. "Hands off That Sacred Image!" The Vladimir Icon and Its Power. : University of Virginia, 2017-05-01. Dostupné online. DOI 10.18130/V3NQ0F. (anglicky) 
  • BELIAEV, Leonid A. Mystery Monasteries. Archaeology. Archaeological Institute of America, červenec–srpen 1997, s. 36–38. ISSN 0003-8113. JSTOR 41658720. (anglicky) 
  • FOREST, Jim, 2008. Praying with Icons. : Orbis Books. Dostupné online. ISBN 978-1-60833-077-5. (anglicky) 
  • , 2018. Funk & Wagnalls New World Encyclopedia. Chicago: World Book, Inc.. Kapitola Byzantine Art and Architecture. (anglicky) 
  • Commemoration of the Vladimir Icon of the Mother of God and the deliverance of Moscow from the Invasion of Tamerlane . The Orthodox Church in America, 2016-08-26 . Dostupné online. (anglicky) 
  • ELKINS, James. From original to copy and back again. The British Journal of Aesthetics. Oxford University Press, 1993-04-01, s. 113–120. ISSN 0007-0904. DOI 10.1093/bjaesthetics/33.2.113. (anglicky) 
  • Byzantium, Faith and Power (1261–1557). Redakce Evans Helen C.. New York: Metropolitan Museum of Art/Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-58839-114-8. OCLC 893698628 (anglicky) 
  • HAMILTON, George Heard. The art and architecture of Russia. 3rd. vyd. New Haven: Yale University Press, 1983. ISBN 0-300-05327-4. (anglicky) 
  • HOISINGTON, Sona. The Middle Period. Dig into History. Cricket Media, 2019-03-01, s. 20+. ISSN 1539-7130. (anglicky) 
  • Insight Guides Pocket Moscow (Travel Guide eBook). : Apa Publications (UK) Limited, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-78671-677-4. (anglicky) 
  • JACKSON, David. The State Tretyakov Gallery. Moscow. The Burlington Magazine. Burlington Magazine Publications, květen 1995, s. 342–344. ISSN 0007-6287. JSTOR 886644. (anglicky) 
  • State Tretyakov Gallery. Redakce Kirdina N.; překlad Cook K. M.. 2nd rev. vyd. Moscow: Avant-Garde, 2000. ISBN 978-5863941066. OCLC 54071928 (anglicky) 
  • LEBEDEVA, Elena. Храм Святого Николая Чудотворца В Толмачах . 2006-12-18 . Dostupné online. (rusky) 
  • MASSIE, Suzanne. Land of the Firebird: the Beauty of Old Russia. New York City: Simon and Schuster, 1980. Dostupné online. ISBN 0-671-23051-4. (anglicky) 
  • MILLER, David B. Legends of the Icon of Our Lady of Vladimir: A Study of the Development of Muscovite National Consciousness. Speculum. Medieval Academy of America, October 1968, s. 657–670. ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2855325. JSTOR 2855325. S2CID 154449436. (anglicky) 
  • NOUWEN, Henri J. M. The Icon of the Virgin of Vladimir: An Invitation to Belong to God. America. America Media, 1985-05-11, s. 387–390. ISSN 0002-7049. (anglicky) 
  • О чем молятся Владимирской иконе Божией Матери . Pravda, 2019-06-03 . Dostupné online. (rusky) 
  • Our Lady at Rest. Russian Life. Montpelier, VT: Russian Information Services, Inc., červenec–srpen 1999, s. 8. ISSN 1066-999X. (anglicky) 
  • PHILLIPS, Peter. Band of gold: the historic towns north-east of Moscow give a beautiful glimpse into the dawn of Russian civilisation. Spectator. London: The Spectator Ltd., 2011-06-25, s. 59+. ISSN 0038-6952. (anglicky) 
  • RICE, D. Talbot. The Greek Exhibition at Burlington House. The Burlington Magazine for Connoisseurs. Duben 1946, s. 86–90. ISSN 0951-0788. JSTOR 869212. (anglicky) 
  • RUNCIMAN, Steven. Byzantine Style and Civilization. London: Penguin Books, 1975. ISBN 978-0-14-013754-5. 
  • STRELCHIK, Evgeny. Третьяковка приглашает... в храм/Интервью/ЖМПиЦВ. Tserkovny Vestnik. 2012-12-12. Dostupné online . (rusky) 
  • The resurrection of holy Russia. The Economist. Economist Intelligence Unit N.A. Incorporated, 1993-10-23, s. 109–110. (anglicky) 
  • Что скрывает обратная сторона иконы Владимирской Божьей Матери? . 2014-03-13 . Dostupné online. (rusky) 
  • WEITZMANN, Kurt. The Icon. London: Evans Brothers Ltd, 1982. ISBN 0-237-45645-1. (anglicky) 
  • YEGOROV, Oleg. 5 most famous and miraculous icons that Russians venerate . 2018-11-12 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vladimirská_Bohorodička
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku...
čítajte viac na tomto odkaze: Doprava v roku 1950

Írán
Íránské revoluční gardy
Úmrtí v roce 2022
Útok Íránu na Izrael (2024)
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Černá Hora
Česká Wikipedie
České železniční rekordy
Česko
Československé státní dráhy
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Ženevské jezero
1. květen
10. duben
13. duben
15. duben
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. duben
1824
1862
19. duben
1912
1922
1924
1936 v dopravě
1942
1944
1977
1992
1999
20. duben
2004
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. duben
5. duben
5. květen
6. duben
7. duben
9. duben
André Turcat
Anton Flešár
Apple II
Arcidiecéze olomoucká
Azovstal
Berlín
Bezpilotní letadlo
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bonn
Bratislava
Brno
Budova Říšského sněmu v Berlíně
Bzenecká lípa
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Concorde
Cylindrophis
Dickey Betts
Diplomatický vztah
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Ekvádor
Elektromechanický přenos výkonu
Emmanuel Macron
Encyklopedie
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
George Gordon Byron
Guy Lafleur
Hans Ledwinka
HESA Šáhid-136
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Ignacio Zaragoza
Indonésie
Ingenuity
Irsko
Isfahán
Izrael
Izraelské vojenské letectvo
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jan Krkoška
Jaroslav Bašta
Joe Biden
John Simmons Barth
Josef Bělica
Josef Nuzík
Josef Sousedík
Josip Manolić
Kaligrafie
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Krize v Rudém moři
Kulturní památka (Česko)
Kuo-c’-ťien
Labuť velká
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Meda Mládková
Mercalliho stupnice
Mexiko
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní vesmírná stanice
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Monsignore
Moravskoslezský kraj
Motorový vůz M 290.0
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní kulturní památka (Česko)
Německý spolkový sněm
Nadace Wikimedia
Nanking
O. J. Simpson
Olga Fikotová
Organizace spojených národů
Orsk
Předseda vlády České republiky
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel Plzák
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Peter Higgs
Peter Pellegrini
Petr Fiala
Podněstří
Pohlavní styk
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Praha
Pravda (noviny)
Prezident Slovenské republiky
Prezident Spojených států amerických
První republika
Quito
Rada bezpečnosti OSN
Radim Uzel
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruang
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rychlost vlaku#Konstrukční rychlost
Sýrie
Sexuální souhlas v právu
Seznam členských států OSN
Seznam hejtmanů Moravskoslezského kraje
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Seznam prezidentů Slovenska
Simon Harris
Slovenská strela
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Sojuz TMA-4
Soubor:093 Wild Mute swan at Lake Geneva during sunset Photo by Giles Laurent.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of IAEA.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:M290 002 Valasske Klobouky 16-10-2021.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:The thracian tomb in Kazanlak from outside.jpg
Soubor:Vladimirskaya.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stát Palestina
Světová ekonomika
Třída T 47
Taoiseach
Tatra
Tchaj-wan
Technické muzeum Tatra
Telefónica
Thrácká hrobka v Kazanlaku
Tiskař
Trestní zákoník (Česko)
Tsunami
Turecko
Typ XXI
Ukrajina
Ural (řeka)
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
V-2
Vasilij I.
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimír Grégr
Vladimirská Bohorodička
Vladimir Aksjonov
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vsetín
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Západ slunce
Záporožská jaderná elektrárna
Zdeněk Fiala
Zemětřesení
Znásilnění
ZON
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk